Knieža Vilibald, Vilča, Čokino, atď. – prezývky rovnako pestré ako životný príbeh speváka a basgitaristu, ale aj textára, skladateľa a herca Viléma Čoka. Onedlho si zahrá spolu s rožňavskou kapelou Sexit a skupinou Charolais na trojkoncerte v Rožňave.
Chystáte tri koncerty na Slovensku – kedy a kde vás môžeme vidieť?
Na Slovensku to budou vlastne tři trojkoncerty s kapelama SEXIT a CHAROLAIS. První v Košicích 22.10.2009 o 19:00 hod. v clubu Collosseum , druhý v Rožňavě 23.10.2009 o 19:00 hod. na Radnici a pak jěšte v Popradu 24.10.2009 o 21:00 hod. Rock fabric Pub , kde tohle mini turné završime.
Kedy ste tu boli naposledy a aké máte spomienky?
Naposledy jsem tu hrál s kapelou před 2 lety. Slováci jsou velmi pohostinní, je s nimi pohoda i zábava.Naposledy jsme pili Absinth z kýble a byla to milá legrace. Potom jsem asi týden nevěděl, jak se jmenuju…(Smiech).
Bol ste členom slávnej, dnes už kultovej skupiny Pražský Výběr. Mohli by ste aspoň v krátkosti opísať toto obdobie?
To v krátkosti opravdu nelze. 25 let působení na rockové špičce by mi zabralo třista stránkovou knihu. Snad jen heslovitě: nádhera-bolest-intuziazmus-uspokojení-show-legrace-zklamání.
Natočili ste o tom aj film. Čo si myslíte, chápe z toho niečo dnešná mladá generácia?
Myslím že ano. V tom filmu je jasný vzdor proti systému, láska k hudbě i reality života v komunistickém režimu.
Teraz prichádzate s kapelou ByPass, ako dlho ste spolu? Prečo meno ByPass? Ako by ste charakterizovali svoju hudbu a aký myšlienkový svet obklopuje vaše texty?
ByPass s novým projektem a s novým CD, které pod názvem „Běž pro ty šproty“ vyšlo v prosinci 2004 u vydavatelství Areca Multimedia, současně zahájil k albu začátkem května 2005 koncertní turné, které nyní stále trvá. ByPass je, jak známo, určitej druh záchrany života, přemostění průserového úseku srdce novou žílou… Můj život je muzika a Bypass je vzkříšení Čoka do trošku jiné hudební oblasti. Má hudba se líši Jednak v melodice, taky v aranžmá a vlastně i v celkovém soundu. Byla by přece kravina, kdybych udělal album v podobném stylu, který razí Výběr. I když je tedy fakt, že na CD Běr jsem přinesl několik songů, které mi Michal Pavlíček „vyprovodil“ a dva z nich jsou na Šprotech. Jsou ale zaranžované tak, aby sedly do celkové koncepce projektu a jeden z nich bezpečně vede hlasování fanoušků o nejlepší song (Já mám doma roztoče). V zásadě mi tedy šlo o to, oprostit se vlivu Výběru a vydat se vlastní cestou.“
Ako vyzerá bližšia budúcnosť Viléma Čoka a Bypass?
….hrát a hrát a hrát.
Máte aj iné aktivity? Môžete niečo o tom? Ako sa to dá kvalitne stihnúť?
Jde o to, co je člověk ochoten hudbě obětovat. Je to opravdu běh na dlouhou trať a roky může trvat než přijde úspěch. Někdy nepřijde vůbec, to si musí každý hudebník uvědomit. Já dost sportuji, abych byl v kondici, vyhledávají mě producenti muzikálů, založil jsem i svůj hudební label (Citadela Records), takže se vůbec nenudím a to je dobře. Jen je důležité si ten čas dobře rozložit, mezi rodinu, přátele, hudbu a práci. Já totiž hudbu za práci nepovažuji. Kdyby se tak stalo, nemohl bych hudbu dělat.
Prezraďte nám niečo o „Vilčovy“ v civile…
Považuji se za zcela běžný typ chlapa, jen trochu extravagantní, rtuťovitý, se smíchem na rtech. Nebo s úšklebkem???
Svet sa teraz, zdá sa, veľmi rýchlo zmenil. Čo to spôsobilo v umení? Aké klady a zápory to prinieslo? Ako to vidíte vy?
Nechtějte po mě žádné soudy a reference o běhu světa. Jisté je to, že svět fúzuje, hudba se propojuje tak, jak se spolu propojují lidé. A je to tak dobře. Svět má bejt pestrej.
Ďakujeme za rozhovor.
Eugen Pál Balázs, Ján Slovák
